Workshopy a přednášky

Panelová diskuze: Existují hranice environmentálního aktivismu? (sobota 16:00)

Panelová debata, která si klade za cíl prozkoumat hranice aktivismu. Lze pomocí aktivismu otevřít společenskou diskusi? Jak moc mám být jako jednotlivec angažovaný? Existuje nějaká hranice aktivismu v dnešní společnosti? Do jaké míry můžu být radikální? Co přináší vítanou změnu ve společnosti, co ji naopak blokuje a co vyvolává (nevítané) protireakce? 

Pozvání zatím přijali:

  • Petr Doubravský, aktivista, iniciátorů studentských stávek za klima v Česku, pracuje v platformě pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set.
  • Veronika Holcnerová, mluvčí Poslední generace
  • Anna Šabatová, signatářka Charty 77 a její mluvčí v roce 1986, v letech 2014 až 2020 byla veřejnou ochránkyní práv.

Workshop nenásilné komunikace (sobota 10:00)

Nenásilná komunikace je metoda – či možná spíše umění – komunikace směřující k vytváření porozumění mezi lidmi a k hledání řešení, která fungují pro všechny. Přijďte se dozvědět, o čem je nenásilná komunikace, jak ji můžete využít v běžném životě. Její základy vám představí na workshopu Petr Sucháček, který se jí věnuje již 12tým rokem.

Workshop Lesní mysli

Martina Holcová: objevitelka, šiřitelka a střecha sítě instruktorů Lesní mysli u nás v ČR (vede Průvodcovské kurzy, Instruktorský kurz a jiné). 

Lenka Šuveríková: odmala miluje přírodu, jejíž kouzlo objevovala nejdřív v naší krásné zemi, později i na delších cestách za hranice všedních dnů. Poté, co opustila práci v oblasti marketingu biopotravin a lektorky ekologické výchovy, pracuje jako lektorka angličtiny a instruktorka Lesní mysli.

Lesní mysl: finský koncept nabízí jednoduchý způsob, jak o sebe pečovat a starat se o sebe, ideálně v lese, parku, na zahradě. Seznámíme se krátce s tímto konceptem a vyzkoušíme krátká cvičení (především nefyzického charakteru) zaměřená na trénování dovedností jako například ztišení, bytí tady a teď, umění hledat v sobě a okolo to dobré a odvahu klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Cvičení vám zůstanou v kapse i po skončení workshopu a budete se k nim moci vracet.  

Jak ekologie mění business – přednáška

V přednášce se zaměříme na poměrně nový obor – na produktovou ekologii. Environmentální aspekty výrobků lze studovat a hledat cesty jak je snižovat. Výstupy produktové ekologie se začínají propisovat do současných praktických požadavků na reporting firem, který budou muset v příštích letech organizace realizovat. Environmentální parametry výrobků i organizací začínají měnit pravidla businessu. Přednáškou nás provede profesor Vladimír Kočí z VŠCHT, který se ve svém výzkumu věnuje environmentálním dopadům lidské činnosti.

Jak ovlivní klimatická změna zdraví? – přednáška (sobota 15:00)

S postupující klimatickou změnou pozorujeme stále častější dopady extrémních jevů na společnost. Jedním z velkých témat je lidské zdraví. Co s ním udělají vlny veder? Jak se těmto extrémním dopadům bránit?


Anna Kšírová: Jako lékařka se živím uspáváním lidí na operačních sálech. Ve volném čase se naopak snažím probouzet profesionální i širokou veřejnost ohledně zdravotních dopadů klimatické a ekologické krize. Spoluzakládala jsem iniciativy Doctors for Future Česká republika a Rodiče za klima Liberec. Ve svém domovském Liberci také působím jako zastupitelka.

Jak se měnící klima podepisuje na našich řekách? – science slam*

Dříve bylo úplně vyschlé koryto potoka či řeky v Česku docela výjimečné, v posledních letech ale takzvaných vysychavých toků výrazně přibývá. Klimatická změna však nepřináší jen dlouhodobá sucha ale i rozsáhlé povodně. Nejenže nedokáže naše říční krajina, přetvořená často na síť odvodňovacích kanálů, oba extrémní jevy transformovat, ale ještě je zhoršuje. Jsou tedy nové nádrže, nebo jejich teoreticky „ekologičtější verze“, rybníky, oním spásným řešením jak tvrdí většina politiků? A pokud ne, jakým směrem se vydat v nápravě minulých chyb a čeho se vyvarovat?

Jiné příběhy obyvatel vysychajících toků – přednáška (sobota 15:00)

Vyschlá koryta malých potoků se stávají běžnou součástí našeho života, který nám extrémy počasí obrací naruby. Jako Středoevropané cítíme, že v řece má být voda plná života. Sucho ale mění vodním breberkám, známým třeba z Ferdy mravence, jejich domovy ve vyschlé stezky, v nichž přežijí jen ty nejodolnější. Pojďme se ale podívat na tajemství těchto nových kamenitých cest z pohledu suchozemce. Není na druhou stranu vyschlé koryto novou šancí pro suchozemské bezobratlé, rostliny nebo dokonce velké savce? Právě na otázky, která z vodních zvířat ve vysychajících řekách přežijí a jací tvorové je na vyprahlých vodních cestách nahradí, hledá ve svém výzkumu odpověď hydrobiolog Petr Pařil.

Bylinky jsou věda! – science slam*

Přírodní způsob léčení tu máme už od nepaměti. Někdy je složité spojit moudrost minulých generací v oblasti využívání darů přírody s poznatky současné vědy. Léčivé rostliny působí komplexně a dlouhodobě a jejich znalost nesmí být povrchní. Nemůžeme očekávat, že jeden šálek čaje, připravený například z šalvěje, odstraní bolest v krku. Víte, jaký je rozdíl mezi bylinným čajem, jako doplňkem stravy, a farmaceutickým léčivem?

Šlechtění odrůd ovocných druhů v současnosti – přednáška (sobota 13:00)

Šlechtitelské postupy a trendy uplatňované při šlechtění ovoce prošly od dob I. neolitické revoluce před 10. tis. lety za přínosu mnoha generací našich předků zahradníků veletočem změn. V počátku šlechtění docházelo častěji k náhodným objevům úspěšných odrůd než k cílenému a úspěšnému šlechtění komerčních odrůd. Důkazem tomu jsou mnohé dodnes celosvětové významné „nalezené“ odrůdy jako např. jabloně Golden Delicious, Granny smith, hrušně Boscova lahvice, Konference či třešeň Kordia.  Nicméně s objevem mnoha přírodních zákonitostí, zejména dědičnosti znaků, došlo také k rozvoji cíleného šlechtění s využitím rekombinace genů rodičovských jedinců. Proto dnes máme odrůdy ovoce různých barev slupky, dužniny, s plody různé velikosti, tvaru apod., dále odrůdy rané či pozdní, odrůdy rezistentní k různým patogenům, mezidruhové odrůdy např. „švestkomeruňky, nebo mezidruhové hrušně apod. 

Od divoce rostoucích ovocných druhů k moderním hybridním odrůdám – science slam*

V počátku pěstování kulturních plodin v období tzv. neolitické revoluce cca 10 tis.-4 tis. let př. n. l., byly pěstovány zejména obilniny, ovoce bylo pouze sbíráno z divoce rostoucích stromů a keřů. Postupně jak člověk klučil les a zakládal svá sídla, tak chránil stromy ovocných druhů rostoucí v krajině, které mu poskytovaly jedlé a osvěžující plody. Později v tzv. době bronzové s objevem zahradnických technik, jako jsou způsoby vegetativního množení, řez a tvarování, ochrana, závlaha a zejména zpracování plodů, začal tyto chráněné stromy a keře rozmnožovat. V okamžiku, kdy si naši předci osvojili množitelské techniky, začali také se šlechtěním odrůd, zpočátku pouze se selekcí perspektivních jedinců, později s cíleným křížením rodičovských komponent…

Udržitelnost: recyklace a využívání odpadní vody – přednáška (sobota 10:00)

Více než dvě miliardy lidí na světě trpí nedostatkem vody, ale ne vždy je to z důvodu sucha. Často je k dispozici spousta vody, třeba i odpadní, která je však zdraví nebezpečná z důvodu mikrobiálního či chemického znečištění. V přednášce si ukážeme legislativní ošetření bezpečné recyklace vody, jaké technologie se k tomu používají a jaké s tím má přednášející zkušenosti z ČR a USA.

Moderní metody recyklace odpadních vod – science slam*

Z čisté vody udělat špinavou jde snadno – stačí si umýt ruce, vyprat prádlo nebo spláchnout záchod. Ze špinavé vody udělat opět čistou je ale složitější. V přírodě to umí bakterie spolu s kyslíkem a slunečním zářením – ale trvá to.  Lidé proto vymýšlí rychlejší způsoby, jak ze splašků udělat vodu opět čistou, ideálně pitnou. V příspěvku si názorně ukážeme pokročilé technologie recyklace odpadních vod.

Podcast Škrty live – téma bude upřesněno

Podcast Škrty si dělá „nesouhlasné vlnovky“ pod výroky takzvaných „nezávislých ekonomů“ a odhaluje, co se skrývá za tradičními poučkami „mužů v saku“. Ekonom a filozof cupují pohádky o tom, že k prosperitě se dá proškrtat, že státní dluh je jako kontokorent, že nízké daně jsou vždycky lepší než vysoké, že s inflací se bojuje zmrazováním platů nebo že krizi bydlení vyřeší výstavba luxusních apartmánů.

Kulturní dějiny piva – přednáška s diskuzí a science slam* (sobota 16:00)

Pivo je bezesporu velkým fenoménem nejenom v oblasti středovýchodní Evropy. Tento nápoj hrál v dějinách českých zemí velmi důležitou roli již od středověku. Hlavním úkolem přednášky je představit pivo jako kulturní nápoj. Pokud bychom zůstali pouze u zkoumání vlastní historie, o mnohé bychom se ochudili, proto se podíváme na pivní kulturu v širším nejen evropském rámci. Ústředním tématem bude role měst a jejich obyvatel při vaření piva a utváření jeho kultury od středověku až do dnešních dnů.

Taneční workshop

Tanečním workshop, kde si vyzkoušíš, jak vypadá nácvik choreografie. Během hodiny se společně s lektory naučíš krátkou jazzovou variaci. Jsou vítáni všechni, kdo si chtějí chvíli zablbnout, nezávisle na věku nebo tanečních zkušenostech.

Speciální workshopy pro Brontosaury

Pro aktivní organizátory a vedoucí, kteří v Hnutí Brontosaurus nyní působí (cca 16 – 26 roků) chystáme několik speciálních workshopů, kterými bude provázet Petr Jarušek (Žblebt). Žblebt působil jako aktivní organizátor, radní a koordinátor programů HB. V současnosti rozvíjí společně s dalšími kamarády firmu na procvičování učiva Umíme to.

Refresh Brontosaura

Jak být živou a aktivní organizací pro dalších 50 let?

Pojďme si společně zabrainstormovat o tom, jak chceme rozvíjet Brontosaura v nejbližších letech. Workshop je otevřený všem nápadům i příležitostem, které vidíme okolo nás. Nápady se pokusíme kriticky zhodnotit a výstupy učinit efektivní a uchopitelné pro další práci.

Brontosauří mezigenerační sdílení

Mezigenerační setkání brontosaurů od počátku dodnes s cílem dívat se do budoucnosti na DALŠÍCH 50 let. Formát a zacílení workshopu bude ještě upřesněno.

Dále oslovujeme přední odborníky na envirotémata a ochranu přírody. Zajímavé přednášky, diskuze a workshopy stále budeme přidávat!

Vysvětlivka:

*science slam = platforma pro popularizaci vědy na níž vědci zábavnou formou prezentují své výzkumy