Workshop nenásilné komunikace
Petr Sucháček – NVC Brno
Nenásilná komunikace je metoda – či možná spíše umění – komunikace směřující k vytváření porozumění mezi lidmi a k hledání řešení, která fungují pro všechny. Přijďte se dozvědět, o čem je nenásilná komunikace, jak ji můžete využít v běžném životě. Její základy vám představí na workshopu Petr Sucháček, který se jí věnuje již 12. rokem.
Workshop Lesní mysli
Martina Holcová a Lenka Šuveríková
Martina Holcová a Lenka Šuveríková nám představí Lesní mysl: finský koncept nabízí jednoduchý způsob, jak o sebe pečovat a starat se o sebe, ideálně v lese, parku, na zahradě. Seznámíme se krátce s tímto konceptem a vyzkoušíme krátká cvičení (především nefyzického charakteru) zaměřená na trénování dovedností jako například ztišení, bytí tady a teď, umění hledat v sobě a okolo to dobré a odvahu klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Cvičení vám zůstanou v kapse i po skončení workshopu a budete se k nim moci vracet.
Workshop Jak rozjet svůj vlastní environmentální projekt?
Helena Továrková
Chcete rozjet komunitní zahradu, ale nemáte pozemek? Rádi byste změnili nějaké místo k lepšímu, ale chybí vám peníze? Láká vás pořádat sousedské akce, ale je vás na to málo? V Nadaci Veronica podporujeme už 20 let místní ekologické projekty a takové překážky s nimi řešíme každý den. Na workshopu zjistíte, proč se nenechat odradit tím, že vám chybí místo, peníze či lidi. Poznáte kreativní způsoby, jak tyto situace řeší jiní. A když to dobře dopadne, odejdete s tím, že se můžete konečně pustit do toho, co jste už dávno chtěli udělat!
Helena Továrková vede Nadaci Veronica a v ochraně přírody, krajiny a klimatu fandí místním komunitním projektům. Předtím pracovala s technologickými startupy, v regionálních médiích i v britském sociálním podniku. Je držitelkou Ceny Fóra dárců Osobnost nadačního sektoru za aktivní propagaci tématu udržitelného rozvoje, od r. 2021 je předsedkyní poroty soutěže udržitelného podnikání SME EnterPRIZE. V Brně založila a vede literární klub Vazba.
Aktivistické já, vyhoření a babička příroda – jak se v čase krize dobře postavit za sebe
Bohuslav Binka
Workshop umožní nahlédnout proč nefungují univerzální návody proti vyhoření, proč se musíme znát, abychom si mohli pomoci a jak je příroda často moudřejší než rozum.
Bohuslav Binka působí na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde vyučuje environmentální etiku a filosofii. V roce 2019 založil a garantuje projekt Symbios – sdílené bydlení mladých dospělých z dětských domovů a studentů brněnských vysokých škol a od stejného roku působí také jako psychoterapeut směru Gestalt.
Nevyhasni: Jak hořet, ale nevyhořet
Jana Drastíková
Jana Drastíková je psycholožka a certifikovaná koučka, která se specializuje na podporu studentů a prevenci vyhoření. Ve své praxi se zaměřuje na rozvoj lidského potenciálu a poskytuje odbornou podporu v rámci organizací Dostuduj.fit, Nevyhasni a také v psychologické ambulanci Medicon.
Přednáška „Jak hořet, ale nevyhořet“ poskytne dobrovolníkům základní vhled do problematiky syndromu vyhoření, jeho příznaků a způsobů, jak mu efektivně předcházet. Během interaktivní prezentace budou sdíleny praktické tipy, jak se dlouhodobě vyhnout vyhoření, a bude prostor i pro otázky a diskuzi. Cílem je zvýšit povědomí o tom, jak pečovat o své duševní zdraví v náročné pozici dobrovolníka.
Panelová diskuze: Existují hranice environmentálního aktivismu?
Panelová debata, která si klade za cíl prozkoumat hranice aktivismu. Lze pomocí aktivismu otevřít společenskou diskusi? Jak moc mám být jako jednotlivec angažovaný? Existuje nějaká hranice aktivismu v dnešní společnosti? Do jaké míry můžu být radikální? Co přináší vítanou změnu ve společnosti, co ji naopak blokuje a co vyvolává (nevítané) protireakce? Pozvání zatím přijali: Petr Doubravský – aktivista, iniciátorů studentských stávek za klima v Česku, pracuje v platformě pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set, Veronika Holcnerová – mluvčí Poslední generace, Anna Šabatová, signatářka Charty 77 a její mluvčí v roce 1986, v letech 2014 až 2020 byla veřejnou ochránkyní práv, Bohuslav Binka, environmentální etik, filosof a gestalt terapeut, působící na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií, Jan Tuna – novinář a moderátor, od roku 2012 vytváří úspěšný investigativně-publicistický pořad „A DOST!“ pro internetovou televizi Stream.cz, zaměřený na podvody a nekalé praktiky vůči spotřebitelům.
Moderuje Petra Kolínská
Diskuse: Obnova přírody a krajiny a zapojení veřejnosti
Je tu obrovská výhrou pro evropskou přírodu, krajinu, občany a budoucnost: Evropská unie definitivně přijala zákon o obnově přírody. Díky tomuto zákonu můžeme zvrátit neblahý trend poklesu biodiverzity v Evropě a napomoci k obnově krajiny ve velkém měřítku. A to jak řek a potoků, tak lesů i krajinných prvků na zemědělské půdě a ve městech a obcích. Zákon umožní obnovu přirozených toků řek, obnovu mokřadů, obnovu a zvýšení odolnosti lesních ekosytémů, podporu zelené infrastruktury ve městech či rozmanitosti v zemědělské krajině. Pojď společně s našimi hosty a odborníky diskutovat, jak se do těchto věcí zapojí neziskový sektor a občanská společnost. Jak se budou moci podílet na obnově přírody zapojit dobrovolníci a dobrovonice. Jak opatření realizovat, aby je veřejnost vzala za své a podílela se na nich.
Jak ekologie mění business – přednáška
Prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA – VŠCHT
V přednášce se zaměříme na poměrně nový obor – na produktovou ekologii. Environmentální aspekty výrobků lze studovat a hledat cesty jak je snižovat. Výstupy produktové ekologie se začínají propisovat do současných praktických požadavků na reporting firem, který budou muset v příštích letech organizace realizovat. Environmentální parametry výrobků i organizací začínají měnit pravidla businessu. Přednáškou nás provede profesor Vladimír Kočí z VŠCHT, který se ve svém výzkumu věnuje environmentálním dopadům lidské činnosti.
Národní parky v ohrožení
Jan Skalík
Kde začíná a kde končí dobrovolnictví pro přírodu, když jde národním parkům o krk? Co to znamená chránit přírodu v době klimatické krize a zároveň společenské polarizace? Je pravděpodobné, že brzy budeme mít nový Národní park Křivoklátsko. Jakou ale zaplatíme cenu, když si zakryjeme oči? Otevření zákona o národních parcích reálně může znamenat ohrožení těch, které už máme. Jak to? O tom si budeme povídat s Janem Skalíkem – vystudovaný sociolog a environmentalista z Hnutí DUHA, které nyní usiluje o to, aby novela zákona pomohla biodiverzitě a lesníci mohli chránit přírodu, když chtějí. Zapojte se do diskuze.
Jak ovlivní klimatická změna zdraví? – přednáška
MUDr. Anna Kšírová
S postupující klimatickou změnou pozorujeme stále častější dopady extrémních jevů na společnost. Jedním z velkých témat je lidské zdraví. Co s ním udělají vlny veder? Jak se těmto extrémním dopadům bránit? To nám napoví Anna Kšírová: Jako lékařka se živím uspáváním lidí na operačních sálech. Ve volném čase se naopak snažím probouzet profesionální i širokou veřejnost ohledně zdravotních dopadů klimatické a ekologické krize. Spoluzakládala jsem iniciativy Doctors for Future Česká republika a Rodiče za klima Liberec. Ve svém domovském Liberci také působím jako zastupitelka.
Duševní zdraví nás všech
Jana Albrechtová z Czechpsychologist
Během workshopu se společně podíváme na téma duševního zdraví, stresu a work-life balancu, zejména v souvislosti se studiem na střední a vysoké škole. Podíváme se na téma duševního zdraví, onemocnění a jak toto téma uchopit i v souvislosti se sociálními sítěmi.
Jana letos dokončuje studium psychologie a několik let působí jako lektorka o duševním zdraví pro studenty středních a vysokých škol, firmy i veřejnost a působí na sociálních sítích jako @czechopsychologist.
Jiné příběhy obyvatel vysychajících toků – přednáška
doc. RNDr. Petr Pařil, Ph.D. – MUNI
Vyschlá koryta malých potoků se stávají běžnou součástí našeho života, který nám extrémy počasí obrací naruby. Jako Středoevropané cítíme, že v řece má být voda plná života. Sucho ale mění vodním breberkám, známým třeba z Ferdy mravence, jejich domovy ve vyschlé stezky, v nichž přežijí jen ty nejodolnější. Pojďme se ale podívat na tajemství těchto nových kamenitých cest z pohledu suchozemce. Není na druhou stranu vyschlé koryto novou šancí pro suchozemské bezobratlé, rostliny nebo dokonce velké savce? Právě na otázky, která z vodních zvířat ve vysychajících řekách přežijí a jací tvorové je na vyprahlých vodních cestách nahradí, hledá ve svém výzkumu odpověď hydrobiolog Petr Pařil.
Šlechtění odrůd ovocných druhů v současnosti – přednáška
Ing. Tomáš Nečas, Ph.D.
V počátku šlechtění ovoce docházelo častěji k náhodným objevům úspěšných odrůd než k cílenému a úspěšnému šlechtění komerčních odrůd. Důkazem tomu jsou mnohé dodnes celosvětové významné „nalezené“ odrůdy jako např. jabloně Golden Delicious, Granny smith, hrušně Boscova lahvice, Konference či třešeň Kordia. Nicméně s objevem mnoha přírodních zákonitostí, zejména dědičnosti znaků, došlo také k rozvoji cíleného šlechtění s využitím rekombinace genů rodičovských jedinců. Proto dnes máme odrůdy ovoce různých barev slupky, dužniny, s plody různé velikosti, tvaru apod., dále odrůdy rané či pozdní, odrůdy rezistentní k různým patogenům, mezidruhové odrůdy např. „švestkomeruňky, nebo mezidruhové hrušně apod.
Udržitelnost: recyklace a využívání odpadní vody – přednáška
RNDr. Mgr. Michal Bittner, Ph.D.
Více než dvě miliardy lidí na světě trpí nedostatkem vody, ale ne vždy je to z důvodu sucha. Často je k dispozici spousta vody, třeba i odpadní, která je však zdraví nebezpečná z důvodu mikrobiálního či chemického znečištění. V přednášce si ukážeme legislativní ošetření bezpečné recyklace vody, jaké technologie se k tomu používají a jaké s tím má přednášející zkušenosti z ČR a USA.
Čeští vědci v Antarktidě – přednáška
Mgr. Barbora Hutňan Chattová, Ph.D. – MUNI
Vědkyně Barbora Chattová z Masarykovy univerzity vám představí život a vědeckou práci na vědecké stanici J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Dozvíte se například, jakým způsobem vědci na stanici cestují, co si tam vaří a představíme vám jednotlivé vědní disciplíny. Těšit se můžete i na velkou porci fotek tučňáčích zobáčků a tuleních čumáčků.
Růst či nerůst? – přednáška
Jan Albrecht
Proč je nekonečný ekonomický růst nežádoucí? Jaké jsou hlavní hodnoty nerůstu? Jak vypadají nerůstové politické návrhy a jak by vypadala společnost bez růstu?
Obrovské sociální nerovnosti, klimatická krize, zhoršující se kvality života či krize demokracie. Názory na to, kudy dál, se liší. Firmy, vlády a mezinárodní instituce jako Evropská unie nebo OSN propagují zelené technologické inovace a vidí v nich příležitost pro další takzvaný zelený růst. Čím dál častěji ale slýcháme hlasy aktivistů a akademiků, kteří vidí v ekonomickém růstu jádro samotného problému. Přednáška nabízí kritický a zároveň vizionářský pohled na dnešní situaci, kdy se naše společnost ocitá v době prolínajících se krizí.
Jan Albrecht je magisterským studentem sociální antropologie a sociologie na Masarykově univerzitě v Brně a drží se holistického a pečujícího přístupu k vnímání současných krizí a hledání jejich příčin. Zabývá se širokou škálou témat, která spojuje antropologická citlivost k vzájemnému proplétání lidských i nelidských forem života, technologií, institucí, společností, kultur, environmentů a ekosystémů. V současnosti rozvíjí svou expertízu i v oblasti nerůstu, která v sobě právě tuto citlivost nese, a to nejen na úrovni vědeckého bádání a interdisciplinární akademické diskuze, ale také v terénu na úrovni škálovatelných a propojitelných střípků nerůstové praxe. Jan má také zkušenosti z univerzitní politiky a zapojuje se do ekologického, klimatického a lidskoprávního aktivismu jako student a aspirující akademik.
Škrty LIVE in Telč: „Dobrá vůle a udržitelnost očima udržitelně populárního podcastu“
Jan Bittner & Petr Bittner
Natáčení epizody podcastu s živým publikem na festivalu dobrovolnictví DORT v Telči. Bratři Bittnerové budou v rámci svého specifického žánru „zoufalý smích uprostřed daty podloženého pekla“ odpovídat na některé palčivé otázky dneška: Jak může dobrovolnictví obstát ve světě, kde jídlo stojí peníze? Co vše ve světě peněz děláme nedobrovolně a co nám o nedobrovolnosti říká ekonomie? A na jaké další typy „udržitelnosti“ můžeme narazit pomalu na každém kroku ve světě, který je svou neudržitelností přímo pověstný?
Voda ztracená a vrácená – promítání filmu s přednáškou a debatou
Lukáš Linhart z NP Šumava
Pátek ve 14:00
V rámci sekce Brontosauřích filmů promítneme snímek věnující se mokřadům Národního parku Šumava s názvem Voda ztracená a vrácená. Dokument zachycuje krásu šumavských mokřadů, ale také příběh vody. Příběh jejího brutálního zatracení v dobách nedávno minulých a úsilí stovek lidí o její návrat. Mezi ně patří i brontosauři ze Základního článku Rozruch, kteří jezdí již několik let dobrovolnicky pomáhat šumavským mokřadům. Film zachycuje zásadní význam vody pro krajinu, přírodu a pro neuvěřitelně rozmanitý život, který přináší.
Po projekci bude následovat přednáška a debata s PR koordinátorem projektu LIFE for MIRES Lukášem Linhartem z NP Šumava.
(Promítání filmu se uskuteční v rámci Ozvěn EKOFILMu.)
Jak využít sílu skupinové dynamiky
Dobrovolnická akademie
Sobota v 16:30
Jsi ještě na začátku ve vedení skupin a lektorování nebo už máš zkušenosti ze svého projektu, ze školy nebo z neziskové organizace? Tento workshop je tady pro všechny, co ještě neznají skupinovou dynamiku nebo si chtějí tyto metody prakticky oživit a přitom se posouvat ve vedení týmů a lektorování skupin.
O Dobrovolnické akademii: Jsme komunitní vzdělávací platforma a poskytujeme možnost účastnit se interaktivních workshopů a srazů na principu peer-to-peer, tedy jednou jsi účastník, podruhé třeba organizuješ nebo lektoruješ. Poskytujeme mentoring začínajícím lektorům nebo i těm zkušeným, kteří chtějí vést dobrovolnické projekty nebo začít lektorovat v rámci neformálního vzdělávání a zážitkové pedagogiky. Více na www.dobroakademie.cz.
Naděje při řešení klimatické změny? Co říkají aktuální data a predikce
Ondráš Přibyla z Fakta o klimatu
Sobota v 14:30
Ondráš Přibyla je teoretický fyzik, který se léta zabýval komunikací a navigací v komplexních systémech. Vede tým Fakta o klimatu, přednáší o tématu klimatických změn a snaží se kultivovat českou debatu v tomto tématu.
Workshop mindfulness: Jak se zklidnit a obnovit pozornost během pracovního dne
Robert Ach-Hübner
Neděle v 10:00
Cítíš se v práci nebo ve škole v napětí? Děláš deset věcí a nic pořádně? Pořád přemýšlíš a nikam to nevede? Možná máš přehlcenou hlavu. I ona, stejně jako naše tělo, potřebuje péči. Na workshopu si ukážeme techniky z oblasti mindfulness, které ti pomohou během pár minut zklidnit mysl i tělo a obnovit schopnost soustředění a jasného uvažování.
PRO KOHO JE WORKSHOP URČEN
Pro ty, kteří chtějí prožívat více klidu, naučit se neztratit se v myšlenkách, zabrat se naplno do práce nebo studia a lépe zvládnout situace, kdy nestíháme.
MEDAILONEK LEKTORA
Jsem Robert, lektor mindfulness & meditace s mezinárodně uznávanou certifikací. Dělám kurzy pro české i zahraniční skupiny a kladu důraz na jednoduchost, vědu a hravost. Více o mně a cestě do tady a teď, k většímu klidu a nadhledu najdeš na pribehyradosti.cz
Science slam
Jak se měnící klima podepisuje na našich řekách? – science slam
doc. RNDr. Petr Pařil, Ph.D. – MUNI
Dříve bylo úplně vyschlé koryto potoka či řeky v Česku docela výjimečné, v posledních letech ale takzvaných vysychavých toků výrazně přibývá. Klimatická změna však nepřináší jen dlouhodobá sucha ale i rozsáhlé povodně. Nejenže nedokáže naše říční krajina, přetvořená často na síť odvodňovacích kanálů, oba extrémní jevy transformovat, ale ještě je zhoršuje. Jsou tedy nové nádrže, nebo jejich teoreticky „ekologičtější verze“, rybníky, oním spásným řešením jak tvrdí většina politiků? A pokud ne, jakým směrem se vydat v nápravě minulých chyb a čeho se vyvarovat?
Od divoce rostoucích ovocných druhů k moderním hybridním odrůdám – science slam
Ing. Tomáš Nečas, Ph.D.
V počátku pěstování kulturních plodin v období tzv. neolitické revoluce cca 10 tis.-4 tis. let př. n. l., byly pěstovány zejména obilniny, ovoce bylo pouze sbíráno z divoce rostoucích stromů a keřů. Postupně jak člověk klučil les a zakládal svá sídla, tak chránil stromy ovocných druhů rostoucí v krajině, které mu poskytovaly jedlé a osvěžující plody. Později v tzv. době bronzové s objevem zahradnických technik, jako jsou způsoby vegetativního množení, řez a tvarování, ochrana, závlaha a zejména zpracování plodů, začal tyto chráněné stromy a keře rozmnožovat. V okamžiku, kdy si naši předci osvojili množitelské techniky, začali také se šlechtěním odrůd, zpočátku pouze se selekcí perspektivních jedinců, později s cíleným křížením rodičovských komponent…
Moderní metody recyklace odpadních vod – science slam
RNDr. Mgr. Michal Bittner, Ph.D.
Z čisté vody udělat špinavou jde snadno – stačí si umýt ruce, vyprat prádlo nebo spláchnout záchod. Ze špinavé vody udělat opět čistou je ale složitější. V přírodě to umí bakterie spolu s kyslíkem a slunečním zářením – ale trvá to. Lidé proto vymýšlí rychlejší způsoby, jak ze splašků udělat vodu opět čistou, ideálně pitnou. V příspěvku si názorně ukážeme pokročilé technologie recyklace odpadních vod.
Kulturní dějiny piva – přednáška s diskuzí a science slam
Mgr. Libor Zajíc a Bc. Jana Piškulová – MUNI
Pivo je bezesporu velkým fenoménem nejenom v oblasti středovýchodní Evropy. Tento nápoj hrál v dějinách českých zemí velmi důležitou roli již od středověku. Hlavním úkolem přednášky je představit pivo jako kulturní nápoj. Pokud bychom zůstali pouze u zkoumání vlastní historie, o mnohé bychom se ochudili, proto se podíváme na pivní kulturu v širším nejen evropském rámci. Ústředním tématem bude role měst a jejich obyvatel při vaření piva a utváření jeho kultury od středověku až do dnešních dnů.
Mráz rozsivku nespálí – science slam
Mgr. Barbora Hutňan Chattová, Ph.D. – MUNI
V tomto slamu najdete odpověď na otázku, co mají společného tučňák, tuková kapénka, chloroplast a vatová štětička. A to chcete!
Barbora Chattová je motivovaná vědkyně a nadšená pedagožka Ústavu botaniky a zoologie na Masarykově Univerzitě v Brně. Přes 15 let se věnuje studiu rozsivek, především v Antarktidě a sub- Antarktidě. Během svých výzkumných prací se stala účastnicí několika polárních expedic. Barbora je rovněž aktivní v popularizaci vědy, pravidelně pořádá přednášky pro veřejnost a navštěvuje rozhlasové a televizní pořady.
Speciální program a workshopy pro Brontosaury 🦕
Pro aktivní organizátory a vedoucí, kteří v Hnutí Brontosaurus nyní působí (cca 16 – 26 roků) chystáme několik speciálních workshopů, kterými bude provázet Petr Jarušek (Žblebt). Žblebt působil jako aktivní organizátor, radní a koordinátor programů HB. V současnosti rozvíjí společně s dalšími kamarády firmu na procvičování učiva Umíme to.
Refresh každého brontosaura pro dalších 5 let
Pátek ve 14:00
Aneb jak se z toho všeho nezbláznit. Zkusíme se podívat s odstupem na náš pobyt v hnutí, na radosti a naplnění ale i strasti a překážky. Společně budeme hledat optimální balanc, příležitosti a směřování pro každého z nás. Workshop je určený všem aktivním a také začínajícím organizátorům, kteří zvažují, kam napnout své síly.
DALŠÍCH 50 – A co na to jiné neziskovky?
Jak vnímají činnost Brontosaura jiné organizace? Z čeho se můžeme nachytřit my, z čeho oni, a kde je možné navázat spolupráci?
Diskusní workshop zaměřený na praktické postřehy a tipy od organizací jako Skaut, Pionýr nebo Člověk v tísni.
Brontosauří TEDx
V rámci brontosauřího inspiromatu se nám představí čtyři speakeři, kteří byli součástí nějakého úspěšného projektu. Dozvíme se o tom, jak fungují Brontosauři s českou komunitou v Banátu, jak se v Praze povedlo založit moderní dětský oddíl, jak se obnovuje zaniklá osada Zastávka na Jesenicku, zřícenina hradu Templštejn nebo jak se povedlo dostat hnutí do Himaláje. Přijďte se inspirovat!