JAK SE PEKL DORT

 

            Nejprve malinko historie. První velká celobrontosauří akce, která nesla název Dort pro Brontosaura, se konala ku příležitosti brontosauřích osmnáctých narozenin, a to v roce 1992 v Poděbradech. Byla to akce velkolepá a veskrze úspěšná. Na ni navázaly dvacáté narozeniny a neméně úspěšný Dort v Mohelnici. Hned rok na to se konal pokus o další Dort (myslím, že v Táboře), ale díky nevelké propagaci a velice špatnému počasí se na něm sjelo velice málo lidí. To neodradilo o rok později další nadšence od uspořádání Dortu na hradě Lukov. Není tajemstvím, že se nepovedl.

            Dvacáté páté narozeniny však byly výzvou. Udělat opět něco velkého, co by oslovilo všechny brontosaury a taktéž dalo vědět okolí, že stále existujeme a děláme užitečné a zajímavé věci. Asi není náhodou, že tato myšlenka napadla hned několik lidí z různých článků. Naštěstí se tito lidé znali a o co víc, dokázali se spolu dohodnout, a tudíž slovo dalo slovo a na 5. Brontosauří olympiádě v květnu 1998 se poprvé sešli a padlo zásadní rozhodnutí, že společně uděláme Dort pro Brontosaura v roce 1999, a to na hradě v Boskovicích.

            Základem realizačního týmu se stalo asi 10 osob ze čtyř základních článů (Srostlouch obecný, Zvonek, Orchis a Oikos), většinou jsme se však scházeli pouze v pěti. Zpočátku jednou za měsíc a v posledním půlroce před prázdninami skoro každých čtrnáct dní. Hned zpočátku vznikl základní článek Dvacetpět pro zjednodušení a zprůhlednění veškerého hospodaření. Je třeba napsat, že postupně se hlásilo o práci a nabízelo pomoc více lidí a my jsme taktéž další oslovovali a úkolovali. To hlavní však leželo na několika málo jedincích, kteří vše dělali ve svém volném čase, kterého vzhledem ke své výrazné vytíženosti měli naprosté minimum.

            Od počátku bylo jasné, že by Dort měl být pohodovou akcí, avšak se skvělým programem. Nechtěli jsme tak „velkolepou“ šou  se spoustou doprovodného programu jako v Poděbradech a v Mohelnici. Sice padlo několik megalomanských nápadů, některé byly i docela rozumné, ale ty se s ubývajícím časem a s množícími se komplikacemi opouštěly. 

            Poslední fáze příprav nastává týden před samotnou akcí. Na hradě se sjíždí část hlavních organizátorů s prvními obětavými pomocníky. Během týdne někteří odjíždí, postupně však počet lidí stále přibývá. Přiváží se obrovské množství věcí, drnčí telefony, dojednávají se poslední věci se spoustou zainteresovaných lidí, poskytují rozhovory novinářům, kreslí poutače a plakáty, buduje veškeré zázemí na hradě, koordinuje práce desítek lidí, modlí se, aby vydrželo počasí a aby přijelo dost lidí. Je to nádherná tvůrčí atmosféra, už se těšíme na účastníky a taky až to budeme mít všechno úspěšně za sebou.

            Žádný dort nemůže být ideální pro všechny, ale my jsme pro tento udělali vše, co bylo v našich silách.  Nemá cenu a ani nelze každého jmenovat. Mnozí jsou naprosto nenápadní, ale mnohých z nich si všimnete na samotném DORTU. Ti všichni jsou tady pro vás a doufají, že vám tento DORT bude chutnat.

 

                                                                                  Za všechny organizátory

                                                                                                                                 Toník