Ahoj kamaráde (dko),

Vítáme vás všechny - i každého zvlášť - na Dortu. Jsme rádi, že jsi oželel svých jistě těžce vydřených pět korun a koupil sis tento plátek, který si klade za cíl ti zodpovědět všechny dosud třeba nevyřčené otázky, prozradit něco o Boskovicích a poradit kam v tomto městě směřovat své kroky ve volných chvílích na Dortu nebo na některém z budoucích vandříků. Též bychom tě chtěli nechat trošku nahlédnout do zákulisí Dortu.

            Říkali jsme si, že by na našem setkání měl být nějaký všelidový informačník, avšak Ještěří Speciál našim představám rozhodně neodpovídal a navíc byl tak nedočkavý, že ani do Dortu nevydržel a navštívil mnohé z vás

již ve vašich domácnostech. A tak jsme přistoupili k nouzovému řešení a poslušni hesla: „Co si neuděláš sám, to nemáš“, začli jsme shánět různé informace, datlovat do mašiny a žhavit kopírky. No a výsledek našeho snažení máš před sebou. (to jsme rádi).

            Pokud se ti bude zdát, že celý Speciál je jakoby „šitý horkou jehlou“, máš pravdu. Je to tím, že na jeho výrobu jsme měli všehovšudy čtyři dny i se školou a vlastní prací. A proto se ti jménem celé dvouapůlčlenné redakce (ne)omlouváme za jakékoliv tebou vyštourané nedostatky, a(le) přejeme příjemné počteníčko. Pokud si náhodou po přečtení poslední stránky budeš říkat: „To jsem zas utratil bůra za pěknou blbost!“, můžeš se alespoň uklidňovat, že zisk z prodeje Dortového Speciálu bude věnován na dobročinné účely.

Přejeme ti, aby se ti na Dortě líbilo, potkal jsi, koho jsi potkat chtěl, dobře se najedl, popovídal, zatančil a vůbec se měl tak skvěle, jak se jen brontosaurus na akci může mít.

                                                                               Siba, Radka a 1/2 Bobše

Brontosauři na Boskovicích

Jak to bylo na boskovickém hradě s Brontosaury před námi přesně nevím. Vím jen, že to bylo spojené s nějakou ostudou a na hradě se o tom moc nemluví. Nikdo z těch lidí, o které se jedná, dnes už v Hnutí není. Pochopitelně budu psát spíše o tom, o čem něco vím, tedy až o působení naší skupiny. Letos jsme byli na boskovickém hradě už šesté léto, a tak je na co vzpomínat. Hodně lidí se mě ptá, jak jsme se na hrad dostali a jak to začalo. Je to prosté: Jednou (na jaře 1994) jsem obepisoval asi 12 moravských hradů a zámků s dotazem, zda by přijali pod svou střechu a na stravu skupinu asi dvanácti středoškoláků a vysokoškoláků, kteří by tam zdarma pracovali a večer by měli svůj program. Jediný, kdo mi odpověděl, byl boskovický kastelán, že jídlo nám proplatit ani zajistit nemůže, spát je kde a práce je dost. Tak jsme jeli.

Že je na hradě opravdu krásně, snad nemusím nikomu vykládat. Každý to vidí. Asi si také vzpomenete na filmy Sedmero krkavců nebo Černou fortunu, které se tu natáčely. No a tak jsme sem začali jezdit pravidelně. Prázdniny, víkendovky...... . O půl roku později (jaro 95) jsme se zorganizovali jako základní článek Hnutí Brontosaurus Srostlouch Obecný.

Svérázný pan kastelán, který nás nakazil láskou k tomuto hradu (ještě předloni se do telefonu hlásil se slovy: „Tady hromada kamení, slyším!“), měl pravdu. Práce tu bylo a je dost. Od jara začínáme vyvážením suti, která popadá z hradeb přes zimu, vysekáváním zeleně rostoucí ze stěn v její těsné blízkosti. V létě těsně před sezónou se pokračuje stavbou, opravami a nátěry zábran a schodů. Během léta se natírají šindelové střechy, pokračuje se ve vysekávání zeleně, budují se místa pro posezení a opravuje se vše, co chátrá. Hrad se připravuje na festivaly, countrybály a další velké akce. Na podzim se uklízí po sezóně a ve sklízí a zazimovává. Mimo těchto pravidelných činností ještě pomáháme řešit likvidace havarijních stavů a jednorázové projekty. Na

letošní a příští rok je takovýmto projektem vydláždění splavované jižní cesty na hradě, nebo obnovení výpadové branky a pěšiny k městu.

Už jako ZČHB Srostlouch Obecný jsme výrazně přispěli k rekonstrukci staré požární nádrže, vybudování „popraviště“, úpravy vstupního traktu, stavbě kovárny, dřevníku a při řadě dalších oprav. Od roku 1996 pořádáme (nebo alespoň spolupořádáme) mimo akcí pro naše stálé členy i Prázdniny s Brontosaurem pro veřejnost a sem tam i nějakou tu víkendovku. Sečtu-li všechnu práci, která se tu udělala, je ji docela dost.

Dnes, když se postavím na hradě na prakticky kterékoliv místo, vždy vidím alespoň jedno zábradlí, schody, zeď nebo část stavby, které jsme pomáhali budovat nebo opravovat. Myslím, že toto je to pravé místo, abych poděkoval všem, kdo nám s tím pomohli, zejména pak těm nejstálejším. Nesmím zapomenout ani na ZČ Orchis, Oikos a Svobodné pány Hukvald, kteří pohostinnosti boskovického hradu rovněž občas využívají za náležitý kus ruky přiložené k dílu.

Hrad během šesti let, kdy jsme to mohli sledovat, prodělal značné změny, stejně jako nabízené služby pro návštěvníky. Zpřístupnila se expozice, otevřelo občerstvení. Provozní doba se prodloužila o tři hodiny denně (na 9-18h) a rozšířila o pondělky, vánoční a silvestrovskou prohlídku. Místo původních hodinových prohlídek, konaných jednou až dvakrát za hodinu,

sešlo-li se více než 10 návštěvníků, dnes může jít každý na samosta-tnou prohlídku s průvodcovským textem v ruce hned jak přijde a na jak dlouho chce. Program hradu je dnes nabit jak akcemi pro menší skupinky [od 20 do 120 lidí (svatby, oslavy .... )], tak i akcemi většími, jako je hradní jarmark, kaste-lánský den, country-bály, dětský den, Folky -nefolky, Unijazz, Dort pro Brontosaura ... .Na hradě šermíři vyvolávají

hradní duchy, před hradem po celý měsíc slovutný rytíř své jezdecké a bojové umění a na  promítání filmů, které si návštěvníci na místě zvolí, sem od letoška zavítává pojízdný kinematograf.

Vrátím-li se k našemu působení a ubytování na hradě, musím rovněž konstatovat řadu změn. Nejdříve jsme spávali společně s kastelánem v dnešní expozici (během Dortu nebude přístupná). Pak se ovšem zpřístupnila veřejnosti a my museli pryč. Vybudoval se byt kastelána a opravila budova, kde je dnes občerstvení, a tak jsme spávali v občerstvení. Ale pak začalo občerstvení sloužit návštěvníkům a my se museli přes den odstěhovat a na noc vždy nastěhovat. A tak přišel kastelán s nápadem (mimochodem to byl také ze značné části můj nápad (ale no tak Pájo, víš co samochvála - pozn. red.)), že by se pro nás mohla upravit jedna zdevastovaná místnost ve vstupním traktu. A tak chlívek, kde předchozí správcová, paní Švecová, mívala krávu, a kde za dešťů tekla v pramínkách voda po stěně stvořené rostlou skálou, se začaly dít věci. Ještě dnes mě bolí záda, když si vzpomenu na jaro 1996, kdy jsme víkend co víkend od Velikonoc do prázdnin jezdili dřít na „své“ místnosti. Vybourat shnilý strop a propadlou podlahu, postavit zděnou stěnu před tou kamennou, obnovit zazděné dveře, zazdít ty stávající, omlátit plesnivé zbytky omítek, probourat průchody, odvodnit, vysušit, vybetonovat, zavést vodu, elektřinu, plyn, položit stropní trámy a dvě podlahy, postavit schody, postavit schody, probourat a osadit okénko, vše omítnout (zalít kytky, nakoupit, nakrmit myš a rybičky - pozn. red.) .... a je to. Slouží nám čtvrtým rokem a mnozí z nás už jezdí na boskovický hrad jako domů.

S množstvím odvedené práce také rostla kastelánova důvěra v náš um, takže od práce typu: přines kladívko, přidrž hřebíky jsme se „vyučili“ v zedničině, truhlařině, stolařině, kovařině ... v obsluhování brusky, cirkulárky, hoblovky, motorové pily..... . Jak se mění hrad, měníme se i my. Mimo to, že jsme šikovnější o mnoho dovedností a bohatší o mnoho zážitků a historek, jsme také starší, všichni ukončili střední školy, řada z nás i vysokou. Ubývá času pro pracovní zatížení, služební cesty, diplomové a disertační práce a tak podobně. Ale snad nám to ještě pár let vydrží. Chtěl bych využít tuto příležitost a kastelánovi Jiřímu Mazalovi (a spolu s ním i zaměstnancům Správy hradu Boskovice) poděkovat za všechno, co pro nás udělal, dělá a možná ještě udělá. Rozhodně toho není málo.

                                        Pavel Pája Ecler

BOSKOVICE

starobylé město 40km severně od Brna se vyvinulo z původního podhradí stejnojmenného hradu, založeného na počátku 13.století. Jako městečko vystupují v písemných pramenech od druhé poloviny 15.století. V těžké době po vyhnání z moravských královských měst zde vznikla i židovská osada, jež se v průběhu dalšího století stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě. O její důležitosti svědčí mimo jiné existence tří synagog, slavné ješivy a rozsáhlý hřbitov z poloviny 17.století.

S vyjímkou let 1398-1458, kdy panství patřilo pánům z Kunštátu, byli až do

poloviny 16.století majiteli města i hradu páni z Boskovic. V letech 1547-1567 držel Boskovice rod hornických podnikatelů Ederů ze Šťavnice. V roce 1567 se panství dostává do rukou Morkovských ze Zástřizl. Za dobu jejich vlastnictví došlo k renesančním úpravám hradu, farního kostela sv. Jakuba a náměstí a městských domů. V roce 1698 byla přestavěna synagóga (zv. major) v židovském ghettu. V roce 1682 byl vybudován dominikánský klášter. Na konci 17.století získává boskovické panství rod Dietrichštejnů, kteří si budují ve 20.letech 18.století na chátrajícím hradě nové sídlo, tzv. residenci (nyní sídlo muzea Boskovicka). Od poloviny 18.století jsou Boskovice považovány za město. V 90.letech téhož století přechází z olomouckého kraje do kraje brněnského. V letech 1819-1826 vzniká přestavbou zrušeného kláštera empírový zámek, sídlo posledního majitele panství rodu Mensdorff-Pouilly.

Po roce 1848 došlo k emancipaci Židů, jež se projevila i vznikem samostatné obce Židovské město s vlastní samosprávou.V roce 1919 došlo ke správnímu spojení Boskovic s židovským městem. V březnu 1942 bylo z Boskovic odsunuto židovské obyvatelstvo z města i okolí. Z téměř 500 transportovaných se jich vrátilo pouhých 14. Do roku 1960 byly Boskovice okresním městem. Po roce 1989 bylo historické jádro města včetně židovského města prohlášeno za městskou památkovou zónu.

Na co bychom vás chtěli v městě a jeho okolí upozornit:

· na úbočí hradního kopce je jeden z nejpůvabnějších empírových zámků na Moravě.

· židovské muzeum a křivolaké uličky gheta.

· rezidence z 20. Let 18.stol.

· farní kostel sv. Jakuba.

· kostel Všech svatých na starém hřbitově

· renezanční radnice

· židovský hřbitov

· litrární čajovna Hermana Ungara s vyhlášenou kvalitou čaje

· Westernové městečko Wild West City v romantické scenérii bývalého pískovcového lomu nabízí indiány, kovboje, rodea a westernová ježdění.

· možnosti koupání a rybo-lovu umožňuje oblast Suché.

· Rovná - empírový lovecký zámeček

· Jeskyně Moravského krasu

· Vratíkov: přírodní rezervace. Denudační zbytek kuželového paleokrasového reliéfu s několika veřejnosti nepřístupnými (chacha - pozn. red.) jeskyněmi, závrty, vyvěračkami a pozůstatky staré těžby železné rudy. Archeo-logické a paleontolo- gické nálezy.

DORTOVÝ PROGRAM

Pátek 17.9.

Od 16.00         Prezence a registrace                                                  u pokladny

                        Happeningy, rekordy a podobné hrátky                       louka před hradem

                        Vysílání dortového rádia                                              louka a kemp před hradem

18.00 - 19.00  Divadlo : Dvojí sudba aneb chlupáč málem králem       louka před hradem

19.00 - 20.00  Večeře z vlastních zásob

20.00 - 21.00  Slavnostní zahájení Dortu                                            jádro hradu

21.00 - 24.00  Oheň, zpívání ...                                                          ohniště před hradem    

Sobota 18.9.

7.30                 Budíček                                                                      oba kempy

7.45 - 8.30      Snídaně                                                                      „kuchyně“ před hradem

8.30 - 12.30    Brigáda                                                                       okolí hradu, údolí potoka

12.30 - 13.15  Oběd                                                                          „kuchyně“ před hradem

13.00 - 17.00  Tvořivé dílny                                                               viz nabídka dílen         

17.00               Oficiální zahájení hlavního programu Dortu                   vnější nádvoří hradu    

17.15 - 18.00  Koncert skupiny Netřesk                                            vnější nádvoří hradu    

18.15 - 19.30  Koncert skupiny Cimbal Classik                                  vnější nádvoří hradu    

19.30 - 20.00  Večeře                                                                       vnější nádvoří hradu    

20.00 - 02.00  Dortový bál - skupiny Trní a Akvárium, DORT!          vnější nádvoří hradu

Neděle 19.9.

8.30                 Nedělní dortové ráno                                                  oba kempy

8.45 - 9.30      Snídaně                                                                      „kuchyně“ před hradem

9.30 - 11.00    Hromadné šílenosti                                                      louka před hradem

11.00 - 13.00  Balení, úklid tábořiště ...                                              všude                          

NABÍDKA DÍLEN

Dílna	Místo	Čas	Max. počet osob	Vedoucí dílny
VÝTVARNÁ TVOŘIVOST	u ohniště na tábořišti	13.15 - 16.30    (P)		Bedla
RUČNÍ ZPRACOVÁNÍ OVČÍ VLNY	vnitřní nádvoří	13.15 - 14.15 14.15 - 15.15 15.15 - 16.15	15 15 15	Aleš Kočí
VAŘENÍ NA AKCÍCH	kuchyně před hradem	13.15 - 15.00   15.00 - 17.00	15 15	Vašek Kozina
ORIGAMI	vnější nádvoří - vedle studny	13.15 - 17.00   (P)		Gogo
KOVÁRNA NA HRADĚ	kovárna ve vnějším nádvoří	13.00 - 14.00   14.10 - 15.10 15.20 - 16.20	15 15 15	Leoš Koutný
DO-RE-MI	vnitřní nádvoří - akustička	14.00 - 15.00 15.00 - 16.00	20 20	Kamča
COLOR FACE	vnitřní nádvoří	13.30 - 16.30   (P)		Karolína
SMYSLOVKY V PŘÍRODĚ	sraz před hlavní bránou (v lese - po červené značce)	13.15 - 14.45 15.00 - 16.30	15 15	Kleofáš
LANOVÉ AKTIVITY	na baště - v lese za sadem	13.00 - 16.30   (P)		Marek Šafařík
FOTODÍLNA	vnitřní nádvoří	13.00 -14.00 14.00 - 15.00 15.00 - 16.00 16.00 - 17.00	10 10 10 10	Martin Kovařík
HRY V PŘÍRODĚ - PROJEKT WILD	sad a okolí	13.15 - 15.00 15.00 - 17.00	25 25	Hanka Klonfarová
SIMULAČNÍ HRY - „U JEZERA“	vnější nádvoří - vedle studny	13.15 - 15.00 15.00 - 17.00	25 25	Milan Caha
Další nabídka
REKORDY	louka před hradem	13.15 - 17.00   (P)
BRĎO	louka před hradem	13.15 - 17.00   (P)
VOLNÁ SCÉNA	na schodech (na kraji levé cesty v hradu)	13.15 - 17.00   (P)
Diskuzní fórum
QUO VADIS BRONTOSAURUS	hangár na vnějším nádvoří	13.00 - 15.00		Juřín Šipr Pavel Jeřábek Tom Hradil

            Část dílen je tzv. průchozích (označeny u času symbolem „P“), to znamená, že na ně kdykoliv můžete přijít a zase odejít. Je vcelku pochopitelné, že počet lidí, kteří se v dané chvíli mohou aktivně účastmit dílny je omezen, a proto, když bude někde plno, tak přejděte někam jinam a za nějakou dobu se můžete vrátit.  

            Většina dílen je přesně časově a početně omezena, a aby měly nějaký smysl, tak je dobré zde být od začátku až do konce. Skoro na všechny se však můžete přijít v průběhu alespoň podívat.

JAK SE PEKL DORT

Nejprve malinko historie. První velká celobrontosauří akce, která nesla název Dort pro Brontosaura, se konala ku příležitosti brontosauřích osmnáctých narozenin, a to v roce 1992

v Poděbradech. Byla to akce velkolepá a veskrze úspěšná. Na ni navázaly dvacáté narozeniny a neméně úspěšný Dort v Mohelnici. Hned rok na to se konal pokus o další Dort (myslím, že

v Táboře), ale díky nevelké propagaci a velice špatnému počasí se na něm sjelo velice málo lidí. To neodradilo o rok později další nadšence od uspořádání Dortu na hradě Lukov. Není tajemstvím, že se nepovedl.

    Dvacáté páté narozeniny však byly výzvou. Udělat opět něco velkého, co by oslovilo všechny brontosaury a taktéž dalo vědět okolí, že stále existujeme a děláme užitečné a zajímavé věci. Asi není náhodou, že tato myšlenka napadla hned několik lidí z různých článků. Naštěstí se tito lidé znali a o co víc, dokázali se spolu dohodnout, a tudíž slovo dalo slovo a na 5. Brontosauří olympiádě v květnu 1998 se poprvé sešli a padlo

zásadní rozhodnutí, že společně uděláme Dort pro Brontosaura v roce 1999, a to na hradě

v Boskovicích.

            Základem realizačního týmu se stalo asi 10 osob ze čtyř základních článů (Srostlouch obecný, Zvonek, Orchis a Oikos), většinou jsme se však scházeli pouze v pěti. Zpočátku jednou za měsíc a v posledním půlroce před prázdninami skoro každých čtrnáct dní. Hned zpočátku vznikl základní článek Dvacetpět pro zjednodušení a zprůhlednění veškerého hospodaření. Je třeba napsat, že postupně se hlásilo o práci a nabízelo pomoc více lidí a my jsme taktéž další oslovovali a úkolovali. To hlavní však leželo na několika málo jedincích, kteří vše dělali ve svém volném čase, kterého vzhledem ke své výrazné vytíženosti měli naprosté minimum.

            Od počátku bylo jasné, že by Dort měl být pohodovou akcí, avšak se skvělým programem. Nechtěli jsme tak „velkolepou“ šou  se spoustou doprovodného programu jako v Poděbradech a v Mohelnici. Sice padlo několik megalomanských nápadů, některé byly i docela rozumné, ale ty se s ubývajícím časem a s množícími se komplikacemi opouštěly. 

            Poslední fáze příprav nastává týden před samotnou akcí. Na hradě se sjíždí část hlavních organizátorů s prvními obětavými pomocníky. Během týdne někteří odjíždí, postupně však počet lidí stále přibývá. Přiváží se obrovské množství věcí, drnčí telefony, dojednávají se poslední věci se spoustou zainteresovaných lidí, poskytují rozhovory novinářům, kreslí poutače a plakáty, buduje veškeré zázemí na hradě, koordinuje práce desítek lidí, modlí se, aby vydrželo počasí a aby přijelo dost lidí. Je to nádherná tvůrčí atmosféra, už se těšíme na účastníky a taky až to budeme mít všechno úspěšně za sebou.

            Žádný dort nemůže být ideální pro všechny, ale my jsme pro tento udělali vše, co bylo v našich silách.  Nemá cenu a ani nelze každého jmenovat. Mnozí jsou naprosto nenápadní, ale mnohých z nich si všimnete na samotném DORTU. Ti všichni jsou tady pro vás a doufají, že vám tento DORT bude chutnat. (Přímý přenos z přípravného týdne konající se na hradě těsně před dortem. pozn. redakce)

                                                                                  Za všechny organizátory

                                                                                                                                 Toník  

JAK JSME SE SÁZELI

Vlastně pořád před Dortem jsme se dohadovali, kolikže vás to vlastně přijede. Padaly nejrůznější odhady, no a hned první večer přípravného týdne na Boskovicích jsme se rozhodli, že se tedy vsadíme. A to rovnou o dort. Jako uzávěrka tipů byl stanoven čtvrtek a protože Pája usoudil, že ti, co budou tipovat později, mají větší šanci vyhrát, vymyslel složitý systém výher, který vám v případě zájmu jistě rád vysvětlí.

V pátek 10. bylo podle nejnovějšího 3 dny starého zjištění přes účet přihlášeno právě 6 lidí (nakonec jich to stihlo 20), což vzhledem k předpokládané mnohem vyšší účasti moc velký přehled o počtu příchozích či příjezdích nedává. Jak tedy vypadaly sázky? Dle mých nejposlednějších (sobotních) informací byl největším pesimistou Pája (s jeho odhadem by nám totiž už nemuselo stačit místo, jídlo, ...), který tipoval právě 735 lidí. Nejméně naopak (taky pesimista) Čenda, jehož 135 účastníků by zase zdaleka nepokrylo náklady.

Pro výhru svého tipu jsou někteří ochotni udělat vše. Padly návrhy na střílení účastníků „přes počet“, anebo naopak přesvědčivé přemlouvání boskovických a nezaujatých k účasti na akci. Ničemu se tedy nedivte a když se někdo v pozdních nedělních hodinách bude usilovně cpát dortem, už budete vědět, proč tak činí.

A nechcete náhodou telefonem pozvat ještě svoji rodinu (kamarády, spolužáky..)?

                                                                 (Můj tip byl taky vysoký)

Radka Jar.

PS: Pevně věřím, že se vás sejde přesně 613 a zasloužíte se tak, aby se dort dostal do těch správných rukou, neboť kdo jiný než já by se byl z organizátorského týmu ochotný se rozdělit?

                                                                                                                                 Siba

DORTOVÁ HRA

Kolik podpisů se vleze do tohoto obdélníčku? Zkus to! Se spočítanými podpisy vyhledej v sobotu do 17,00 človíčka v bílém dortovém podpisovém tričku. Šťastný výherce získá nanukový dort. Ale pozor podpisy se nesmí v žádném místě překrývat jinak jsou neplatné.

Časopis pro vás připravila redakce Brontíka. Brontík speciál vyšel v nákladu 300 kusů,

dne 16.září 1999 v Brně. Cena 5 Kč, 5,50 Sk a 1 euro.