Takový Brontosaurus

něco spořádá

statistika spotřeby některých poživatin za akci Dort pouze v rámci hromadného dortového stravování, tedy toho, co bylo "v ceně zájezdu"

pečivo ................3000 ks

sušenky............... 1008 ks

vejce...................610 ks

chléb...................335 ks

jablka..................193 kg

cibule .................153 kg

sekaná..................120 kg

těstoviny...............105 kg

tvaroh..................100 kg

hovězí maso.............100 kg

čočka....................90 kg

máslo....................30 kg

marmeláda................24 kg

a přeci taky

DORT......................1 ks

fakturu firmy Klika dodal Syky

Madonina oslavná lyrickoepická

Ó D A N A D O R T

Všechno začlo ve dvě v pátek,

kdy průvodčím nastal zmatek.

My se jich ale nezalekli,

to oni málem hrůzou lekli!

Byli jsme totiž kvalita,

Lanškrouňáci, to nejsou žádná jelita!

Vagón zpíval, až se chvěl,

i průvodčí už málem pěl.

My do Poděbrad pospíchali,

ani jízdenky nám nepíchali.

Tam zabrali jsme kempu půlku,

někdo spal i třeba v důlku!

A pak začla mela velká,

málem tančila se polka.

To vám povím, všechno bezva,

nikdo meze ani neznal.

Zpívaji jsme s HopTropem

i Dobešem

i čistili poděbradskou zem.

Večer na country bále

jedli dort a pili Bonitu

nikdo nenarušil naši unitu.

Zpívali jsme, tančili,

country tance se učili.

Zkrátka: kdo tu nebyl,

dělal chybu,

i když nejedli jsme

žádnou rybu!

Zato guláš a zelňačka,

to byla jiná makačka.

A co teprv kolínka,

co by tomu řekla maminka?!

Ale náš Brontík 18 už má let

a my doufáme,

že otevře se mu svět!!

MADONA

Od půl páté probíhá v Polabském Muzeu vernisáž výstavy jednoho z čestných patronů Dortu Vladimíra Jiránka. Mezi obleky a kravatami některých hostí se zelené košile a kraťasy vyjímají obzvlášť malebně. Jiránkovi zajíci, medvědi, ufoni a charakterističtí ustaraní človíčkové v bílých pláštích glosují neutěšený stav duše i světa kolem. Občasné pousmání zvolna hořkne v ústech."Do postele s knížkou Ekologické katastrofy!" O panel dále zničená matka příroda nevážící si vůbec nikoho včetně svých ochránců.

(S)

"Každá taková akce městu prospěje a má svůj význam. Už tím že děláte ekoveletrh a že s lidmi diskutujete , provokujete jejich myšlení, nutíte je přemýšlet a uvažovat. Hnutí Brontosaurus, stejně jako další ekologické iniciativy, vychovává, upozorňuje, ukazuje lidem, že lze ekologicky myslet a chovat se. Ovšem aby občan sáhl po ekologickém výrobku v obchodě, musí být nutně ekonomicky stimulován. On i výrobce ekologického výrobku by měl pocítit daňové úlevy, které zajistí pouze rozumná státní politika."

Ing. Miroslav Tomek,

starosta města Poděbrad

zapsal Sandy

Beseda se starosty měst, pořádaná jedním z hlavních sponzorů akce Dort - Nadací Bohemica začala studenou sprchou. Postaral se o ni Bývalý ministr životního prostředí České republiky Ivan Dejmal, když hned na úvod sdělil přítomným, že Česká národní rada právě schválila převedení kompetencí v územním plánování z ministerstva životního prostředí na ministerstvo hospodářství. Tím jsme se úspěšně vrátili zpět před rok 1989, neboť MŽP se opět dostalo do postavení toho posledního v řadě, který sice může mít námitky a připomínky, ale nemůže rozhodovat.

V sále kolonády už od čtvrtka probíhá Ekoveletrh. Prezentují se na něm firmy produkující ekologické výrobky a technologie. Jsou tu k vidění biologicky odbouratelné saponáty DIAS, kotle na pyrolytické spalování dřeva firmy Ricotherm, úsporná elektrická topná tělesa firmy Decotherm, spalovny firmy Schiestel. Agrostav Nitra nabízí ekosprchu s padesátiprocentní úsporou vody. Proeko představuje zdravotně nezávadné prostředky na hubení hmyzích škůdců. K dispozici jsou letáky, reklamní vzorky, zástupci firem ochotní cokoli vysvětlit. Před sálem kolonády zaujmou chodce barevné kontejnery na sběr domovního odpadu od firmy STS Okřínek.

(S)

Při večeři se z malých davů stal opět jeden velký, který nás spolehlivě dopravil na zimní stadión, na nejdůležitější událost celého víkendu - slavnostní rozkrojení dortu. Tento významný akt provedli hlavní organizátoři za halasného potlesku nás všech ostatních. Pak už nás dav tlačil blíž a blíž k pódiu, až jsme i my drželi v ruce maličký kousek zeleného brontího dortu. Mňam!

Byl dobrej a hlavně nás všech.

(H+P)

Následoval Country bál. Teda, zpočátku nic moc - ono skoro 600 brontosaurů na parketu, byť zimního stadiónu, je poněkud příliš, ale jak se do toho vložila taneční skupina Country Chaos a učila nás organizovaně tanečky, bylo o dobrou zábavu postaráno.

(H+P)

A co dodat? Bylo to tam moc pěkný, to nám věřte! Kdo nebyl, o dost přišel.

Závěr: Brontosauři jsou nesmírně živý, skotačivý, dovádivý, veselý, přítulný, kamarádský, no prostě skvělý národ! A tak: milujte se a množte se! Ať se za rok všichni sejdem zase třeba v Poděbradech. Je to tam moc fajn.

(H+P)

V pátek večer jsme si společně zahulákali s HopTropem, Nezmarama, Dobešem a Dvořáčkem a úplně na konec s Pepou

Streichlem. Při jeho Bluesových písních se mi moc krásně usínalo.

(M)

I budíček byl senzační. Pár otrlců vyřvávalo, pardon vyzpívávalo jakýsi diskotékový hit. ( byla to Rosa na kolejích na melodii "Life is life", vřele doporučuji, pozn. red.) Nakazili mě tím tak, že jsem si ho broukal celý den.

Při sobotní dopolední brigádě jsme dali vyniknout našim zkušenostem v likvidování šášoví, vždyť už více jak pět let neděláme nic jiného.

(M)

Ještě nikdy jsem neměl tak bezprostřední kontakt s bratry Nedvědovými, jako tentokrát, a to jen díky tomu, že jsme nebyli líní jít se zeptat, zda si můžeme sednout dopředu, až před pódium. Ještě jsme byli plni eufórie ze zmíněného činu a už tu byli oni, Honza s Františkem. Začaly se na nás valit písničky, jedna známější než druhá, a nezřídka se stávalo, že oba bratři pouze hráli a my zpívali za ně. Tento mohutný chorál mi vyráběl husí kůži snad i na dlaních. Při poslední písničce jsem už jen bezmocně sípal. Jejich vystoupení jsem považoval za jednoznačně nejlepší dárek.

(M)

Po obědě se konalo několik davových akcí. Povídání o jaderné energetice a našem životním prostředí, vegetariánský sejšn,

"tisková" beseda s Bedřichem Moldanem a Josefem Vavrouškem a poslanci Federálního shromáždění, Honzasova akce "Hudba lesa", Juřínův pokec o tom, co všechno lze na akcích dělat a pro další nadšence možnost zahrát si ringo.

(H + P)

Nedělní dopoledne bylo plné davových brontích her. Třeba si představte asi 200 lidí, jak v obrovském kruhu tančí Labadam...(H+P)...Na všech účastnících bylo znát určité napětí, v čem že se to bude překonávat onen zmiňovaný světový rekord. Já osobně jsem očekával nějakou ptákovinu a jak se později ukázalo nezklamal jsem se. Jednalo se totiž o takzvaný SPROSTOCVIK, tedy jak se zdálo, mělo to být něco pro naši sexuální ligu z letošní bronťárny. To si takhle všechny ženský vylezly chlapům na záda, čímž se vytvořilo nějakých 200 až 300 dvojic, a na daný povel po nich začaly rajtovat., tzn. lézt ze zad na břicho, proplétat se mezi rukama a nohama, zkrátka stále se nějak pohybovat , dokud nepadly na zem, nebo vysílením a nebo nepřekonaly světový rekord. Do památné neděle 27. září jej drželi nějací amíci časem 33 a půl minuty. Bylo to napínavější než stovka mužů na olympiádě... (M)

Rekord byl překonán časem 45 minut, po dosažení kterého se poslední čtyři dvojice dohodly na ukončení pokusu. Celé to zorganizoval Topí a dlužno podotknout že se svojí partnerkou byli mezi oněmi nejvytrvalejšími. (Zlí jazykové tvrdí, že je to tím , že Topí má tělo vyrobeno z jiného materiálu, než je v kraji obvyklé - na pohled Gándhí, výkonem Schwarzenegger)

POZOR POZOR!

Tímto vyhlašujeme pátrání po těch, kteří onoho fantastického času dosáhli. Z tiskových zpráv zatím vyplynulo, že to byli: Topí - Tomáš Pigula, David Norman, Blanka Škarková, Madona, Jura. Rádi bychom se dozvěděli pravá celá jména všech osmi. Ozvěte se! )

... a bylo po Dortu. A bylo jasné, že z tak monstrózní akce musí být monstrózní reportáž. Jak ale psát o akci, ve které mi připadla i úloha pořadatele a zákonitě mi chyběl pohled účastníka. Předpokládat, že nějaký nadšenec do Ještěra napíše? Jak už je smutným pravidlem, nestalo se. Naštěstí jiná periodika mají pilnější dopisovatele a tak bylo odkud čerpat. Vznikla z toho tato superreportáž. Je složena z úryvků z Přesličky (Hurvajs a Půllitřík), Bledulkovin (Mirďa), Českého Deníku (Sandy) a ty kurzívky jsou ode mě jakožto jednoho z pomahačů pořadatelů.

P.S.

Zážitky samotných pořadatelů, tedy těch, kteří akci od začátku připravovali (myslím Macháčka, Medvěda, Éťu, Sykyho a další) by asi vystačily na samostatné číslo Ještěra. Jenže to nikdo nenapíše. Není kdy, a vlastně ani proč, i když by to bylo zajímavé čtení, co do žánru někde na pomezí detektivky a horroru a jeho děj by zdaleka nezačínal v pátek večer v kempu...

Středa odpoledne, městská knihovna. Vernisáž výstavy o Hnutí Brontosaurus. Pro veřejnost. Veřejnost je houf pořadatelů Dortu a asi dva místní obyvatelé (nebo možná pět). Objevují se napjatě očekávaní hosté - doktor Martiš, jeden z čestných patronů Dortu a doktorka Nováková, (taková brontosauří pohádková babička), kteří stáli před osmnácti lety, jak se říká," u kolébky". (To musela být fuška, kolíbat tak tlustý zvíře!) Nálada je všestranně dojatá a plná vzájemných sympatií. koukali jsme na sebe trochu jako na exoty, ale bylo přitom dost intenzivně cítit jakési jiskření, které nás spojuje.

"Pokaždé, když mě nechají mluvit na veřejnosti, tak někoho urazím." Pravil při zahájení své výstavy Vladimír Jiránek. Po pár větách úvodní řeči pak pronesl něco o tom, že Brontosaura se v jisté době snažili           ovládnout         pánové v kvádrech a kravatách. Vedle něho se uculoval "jeho zelená monumentálnost velký bront" předseda Černej, oděn v šedý tesil a slušivou šlajfku, neb na akci dorazil přímo s besedy Nadace Bohemica se starosty, kde "reprezentoval".

Pořád tu ještě není Vladimír Marek a to má za hodinu začít jeho představení. Jsou to trochu nervy. Už je tady. Všechno je v pohodě až na to, že agentura nám opomněla sdělit technické požadavky a panu Markovi pro změnu, neprozradila, že má hrát pod širým nebem. Chybí mu tedy potřebné podium a navíc má silnou chřipku. Naštěstí se vše vysvětlí, zanadáváme svorně na agenturu, pan Marek se vzdává nároků na honorář a jede se domů léčit. Divadlo nebude. Copak nás ještě čeká za průšvihy?

Na pódiu řádí Streichl, pod pódiem řádí ti nejvytrvalejší vytrvalci a my máme poradu štábu. šíří se chmury, neboť to vypadá, že zimní stadión se nepodaří zútulnit ani kouzelníkovi a tudíž se na něm budou při krájení dortu účastníci bát a bude to těžký fiasko. Jdeme spát a hlavou se nám honí černé myšlenky a zoufalé nápady, jak přesunout krájení dortu do kempu.

V koutě kluziště se krčí prvomájová tribuna zapůjčená technickými službami města Poděbrad a na ní se bojí zelená vlajka s červeným brontosaurem, kterou tam nainstalovali Kralupáci. Vypadá to bezútěšně... Kolem jedné po poledni padáme vysílením a na ploše stojí něco, co by mohlo účastníkům aspoň vzdáleně připomínat pódium třeba z Porty.

Obědy pro pořadatele zajistila v rámci sponzoringu firma Jatky - Plaček ve své závodní jídelně. Zvláště pro vegetariány to byl vynikající zážitek - cesta k jídelně vedla kolem provozu a milými společníky u stolu nám byli řezníci v zástěrách zacákaných krví...

Upadáme do deprese. Nevíme jak zlákat lidi, kteří už částečně balí a odjíždějí k přesunu na kilometr vzdálený stadión. Nakonec vítězí destruktivní duch:Nikam se nepůjde. Pokus o rekord se uskuteční v kempu.

A lidi jsou pryč. Už zbývá jen pár maličkostí: Zlikvidovat Ekoveletrh, navozit ty těžký lavice z tělocvičny na kolonádu, nanosit ty lehký lavice ze stadiónu do tělocvičny, sbalit pódium, nasadit polní kuchyně na podvozky, vrátit nářadí, odvézt dva kotle zbytků od kuchyně prasatům, složit a naložit výstavu, má to cenu psát??

Prostě to všechno dobře dopadlo a za rok? Nejspíš zase...